Leden 2021 / Jan Strmiska

Lyžování a snowboarding s diabetem. Hlavní je mít kapsy!

Lyžování, snowboard, běžky. Jak to zvládnout s cukrovkou? Záleží na nadmořské výšce i na tom, jaká je zima.

S diabetem se dá jezdit na olympijské úrovni. Americký běžkař Kris Freeman se zúčastnil olympiády hned třikrát. Jenže – překvapivě je složitější se do zimních sportů pouštět jen tak příležitostně.

Pozor na lanovku
Jako u většiny sportů je i v případě lyžování potřeba dobře monitorovat glykémii, a to před každým sportovním výkonem i po něm. Na horách však existuje jedna specifická situace – jízda na lanovce. Sedačkové lanovky jsou vysoko nad zemí, pohybují se docela rychle a někdy jim chybí i taková ta bezpečnostní zábrana, která vás zacvakne v pase. Hypoglykemický záchvat na lanovce může být děsivou zkušeností a neměli byste na ni nastupovat, pokud pocítíte jakékoli příznaky hypoglykémie. Každopádně si předtím, než nastoupíte, glykémii zkontrolujte.

Glukometr, nebo senzor?
Když se v mrazu píchnete do prstu, možná zjistíte, že je docela obtížné ze sebe tu trochu krve dostat. Neodkládejte to tedy na poslední chvíli a zkuste si najít nějaké teplejší místo, kde se otestujete, než bude fronta na vleku. Váš glukometr dokonce může kvůli mrazu nebo nadmořské výšce hlásit chybu. Pokud se nemáte kam schovat, dejte si ho na pár minut do podpaží, trochu ho zahřejte a zkuste to znova.

Systém FreeStyle Libre má tu výhodu, že se píchat do prstu nemusíte, a skenovat se dá i přes teplé oblečení. Ale i čtečku může zima dočasně vyřadit z provozu. Proto si dávejte pozor, aby byla pořád v teple.

Potřebujete hodně kapes
Právě proto, že glukometr, čtečku, ale třeba i inzulin je potřeba držet co nejvíce v teple. Noste je co nejblíže k tělu, v batohu všechno promrzne. A klidně si všechno i zdvojte. Jedna sada nezbytných věcí po kapsách a druhá ještě do batůžku. Když se nedejbože rozbijete, ať vám funguje alespoň jedno z toho. Batoh se vám bude hodit i proto, abyste si do něj hodili něco sladkého a termosku na pití. Mimochodem – berte si s sebou teplou vodu nebo čaj, studená promrzne a nedá se vůbec pít.

Identifikujte se
Noste identifikační náramek na pravém zápěstí nebo lékařský průkaz ve stylu vojenské známky na krku. Ať už k identifikaci používáte jakoukoli metodu, ujistěte se, že ji zdravotníci najdou. A samozřejmě tu platí totéž, co třeba u plavání: nejezděte sami.

Kolik spálíte kalorií?
Lyžování není zase tak energeticky náročné, jak si většina lidí myslí. Server Diabetes.co.uk proto začátečníkům doporučuje, aby si ranní dávku inzulinu snížili o 10 až 20 procent. Ale samozřejmě bude nejlepší, když se o tom poradíte se svým lékařem.

Je náročnější snowboard, nebo lyže? Snowsports Industries America odhaduje, že průměrný lyžař spálí 2 000 kJ za hodinu, zatímco snowboardista jen 1 800 kJ. Ale je to variabilní. Podle tabulky tabulky Harvard Medical School člověk vážící 55 kilogramů spálí na lyžích 1 500 kJ za hodinu. Lyžař, který váží 85 kilo, už za hodinu spálí 2 200 kJ.

Navíc je tu problém různých jezdeckých stylů. Podle britského magazínu LiveAbout jsou snowboarding a lyžování sice podobné, ale u snowboardingu je specifický faktor v tom, že začátečníci jsou v podstatě pořád na zemi, a vstávání a sedání velice vyčerpá. Poloprofesionální jezdci, kteří jen elegantně prolétnou po prašanu, tak spálí polovinu toho, co začínající amatér. Pokud jste tedy totální začátečníci a plánujete den strávit válením ve sněhu, budete možná muset dávky inzulinu před jízdou snížit až na 40 až 50 procent.


Určitě můžete i na lanovku. Ale nezapomeňte si předtím zkontrolovat glykémii. Foto: Unsplash / Curt Nichols

Počítejte i prostoje a dobu na lanovce
Celé je to samozřejmě komplikovanější tím, že u lyžování se spousta času prolelkuje na vleku, ve ski baru a při čekání ve frontě. Takový luxus třeba běžkaři nemají. A to dramaticky zahýbá s naměřenými čísly. I proto sjezdovky ani snowboard nejsou takovou energetickou ranou, jakou byste na první pohled čekali. Jeden americký lyžař to otestoval sám na sobě a vyšlo mu, že pokud jde o výdej energie, jízda na horském kole, běh i běžkování dost převýší snowboarding a sjezd.

A jestli vám čísla pořád ještě nestačila, máme tu studii z vědecké publikace Journal of Sports Science & Medicine. Podle ní musíte na sjezdovkách lyžovat zhruba dvě a půl hodiny, abyste vydali stejně energie jako za hodinu běhu na lyžích.

Pozor na nadmořskou výšku
Čím je vyšší, tím více vydechujete. A taky se víc potíte. Tělo tak vyplavuje i cukr. Takže potřebujete pít před sportovním výkonem, během něj i po něm. Jinak riskujete dehydrataci, zvlášť když máte zrovna vysokou glykémii a tělo se snaží nadbytečný cukr vyloučit. Podle některých autorů si vysoká nadmořská výška a horský vzduch dokonce žádají, abyste vypili dvojnásobné množství vody než v nížině. Pití také pomůže proti případným následkům výškové nemoci.

Teď samozřejmě nemluvíme o výletu do Špindlu, ale ve velehorách byste se o výškovou nemoc měli zajímat. Může za ni vysoká nadmořská výška a s ní spojený nedostatek kyslíku. V nejslabší formě se jí říká akutní horská nemoc a má různé projevy. Častá je nevolnost a ztráta chuti k jídlu, únava, bolest hlavy, problémy se spánkem, dušnost a rychlé dýchání. Pokud horskou nemocí trpíte, neměli byste ve vysokých polohách lyžovat vůbec, protože to příznaky ještě zhorší.

Vždy se poraďte s lékařem
Už jsme zmiňovali, že množství bazálního i bolusového inzulinu možná budete v horách muset snížit o 10 až 20 procent. U běžkařů to bude i víc. Je to však velmi individuální a určitě bude lepší, když vše dopředu proberete se svým diabetologem. Naopak nemá moc smysl ptát se jiných sportujících diabetiků. Nejlepší je být připraven na všechno, opatrně experimentovat na sobě a vyzkoušet reakci vlastního těla. A hlavně, pojďte už ven!