„Pokud člověku veganská strava vyhovuje a chybějící živiny dokáže vhodně doplnit, pak obecně není žádný zvláštní důvod, proč by pacient s diabetem 1. typu nemohl jíst právě veganskou stravu,“ říká poradce ve zdravotnictví Jan Vyjídák. Dodává, že nejdůležitější je poslouchat vlastní tělo, nikoliv následovat trendy, které právě hýbou světem.
O 350 % víc veganů
Pojem „veganství“ zavedli v roce 1944 zakladatelé britské Vegan Society. Tehdy asi netušili, že jednou bude existovat široké spektrum veganských potravin a výrobků nebo třeba čistě veganské restaurace. Ty jsou žhavým trendem nejen v mnoha světových metropolích.
Jen ve Velké Británii se za posledních deset let počet veganů zvýšil o 350 procent. Růst v této oblasti zaznamenalo i Česko. Roli hraje i fakt, že pro tempeh, tofu nebo rostlinné alternativy mléka už nemusíte jen do specializovaných prodejen zdravé výživy. Pomalu, ale jistě začíná jít o zcela běžný směr stravování, kterému se nemusí vyhýbat ani diabetici 1. typu.
Správná volba? Ne bez výjimky
„Mnoho lidí veganskou stravu volí v domnění, že jde o zdravotně nejvhodnější způsob stravování. Neobsahuje žádné produkty živočišného původu a v ideálním případě je plná nutričně bohatých potravin, jako jsou ořechy, luštěniny nebo řasy,“ říká Jan Vyjídák, který vede projekt Neslazeno zaměřený na zdravou výživu. Ne každému ale takový jídelníček sedí. Pokud vás ke změně stravování dohnaly etické důvody, pak si sice ulevíte na duši, ale tělu naopak můžete i přitížit.
Někdy také může být obtížné zajistit dostatek všech důležitých živin, třeba u těhotných nebo u pacientů, kteří mají obecně problémy s malnutricí, tedy dlouhodobě nedostatečnou nebo nevyváženou výživou. Podle Jana Vyjídáka je klíčové, aby člověk nebral určitý styl stravování jako dogma, a dokázal si tak dobře sestavit jídelníček, který mu vyhovuje. To platí o jakémkoliv typu stravy. Předtím, než se začne řídit jakoukoli speciální dietou, doporučuje poradu s odborníkem.
Vegani nemusejí být neduživí třasořitkové. Zeptejte se bodybuildera Patrika Baboumiana. Foto: Profimedia
Dobře sestavený jídelníček
I když zatím neexistuje ani jedna robustní studie, která by potvrdila benefity veganské stravy u pacientů s diabetem 1. typu, není podle poradce důvod, proč by se takto nemohli stravovat. Pokud tedy dokážou chybějící živiny vhodně doplnit suplementy. „Veganská strava obsahuje především základní a minimálně zpracované potraviny. Spolu se sníženou konzumací tuků může v organismu dojít ke zlepšení toho, jak využívá glukózu, a z toho teoreticky může plynout i možnost snížit dávky inzulinu ve srovnání s běžnou stravou. Totéž platí u pacientů s diabetem 1. typu, kteří současně trpí nadváhou či obezitou a po změně stravy se jim podaří zhubnout.“
Klíčové je zajistit dostatečný příjem vitaminů a látek, které jinak získáváme ze stravy živočišného původu, jako například vitamin D, B12, K2 a esenciální mastné kyseliny eikosapentaenovou (EPA) a dokosahexaenovou (DHA). Seženete je běžně v lékárně ve formě výživových doplňků. Výjimkou je vitamin D, který si tělo dokáže vyrobit samo při pobytu na slunci.
Podle Vyjídáka by se diabetici naopak měli vyhnout vysoce zpracovaným potravinářským produktům, jako jsou nejrůznější cereálie, barvené celozrnné či pufované pečivo, veganské sušenky a oplatky, případně ovocné šťávy, džusy a kompoty. Pokud neodoláte, můžete jejich efekt změřit na glukometru a před jejich konzumací upravit dávky inzulinu.
Chcete-li na veganství přejít postupně nebo pokud se prostě nechcete živočišných produktů vzdát nadobro, existuje také varianta takzvané převážně rostlinné stravy (Whole-Foods, Plant-Based Diet). Největší rizika veganského stravování efektivně obchází šetrným zařazením nutričně bohatých potravin živočišného původu, které v ní tvoří deset procent kalorického příjmu.
Jak to tedy celé poskládat?
Jan Vyjídák pro nás sestavil dva typy jídelníčku – pro častější vysokosacharidovou stravu a pro nízkosacharidovou, případně ketogenní, formu veganské stravy.
Varianta vysokosacharidová
Snídaně
Ovocná mísa: jablko, broskev, banán, borůvky, jahody, chia semínka
Oběd
Středomořský salát: okurka, restovaný lilek, rajčata, římský salát, fazole cannellini, restovaná červená paprika, česnek, červená cibule, quinoa, dva plátky citronu, čerstvé oregáno, bazalka, máta.
Večeře
Brambory a luštěniny: fazole, brambory, cherry rajčátka, mix salátových listů, dýňová semínka.
Váš jídelníček by měl každopádně obsahovat pestrý výběr luštěnin, zeleniny a bylinek. Foto: Anna Pelzer, Unsplash
Varianta nízkosacharidová/ketogenní
Nízkosacharidová strava většinou obsahuje 20 až 130 gramů sacharidů na den, přísnější ketogenní forma jen zhruba 50 gramů. O svůj běžný jídelníček se s námi podělila americká lékařka a současně pacientka s diabetem prvního typu Carrie Diulus. Zjistila, že standardní nízkosacharidová strava u ní nevede k tak dobré kompenzaci diabetu jako veganská varianta nízkosacharidové (ketogenní) stravy.
Snídaně
Káva
Oběd/večeře
Polovinu svého denního příjmu bílkovin má k obědu, polovinu k večeři. K tomu si dává bezškrobovou zeleninu, avokádo, olivový olej.
Svačina
Olivy, ořechy nebo semínka. Základem jsou makadamové ořechy, pomleté je přidává třeba do salátových dresinků. Jako vydatné zdroje bílkovin využívá také tofu, tempeh, chia semínka, lusky edamame, dýňová semínka, černé sojové boby, plody lupiny neboli vlčího bobu.
Ať už volíte kteroukoli variantu, o výraznějších změnách jídelníčku se vždy poraďte s lékařem. V úvahu společně vezměte i to, zda berete nějaké léky.
