Do života celé řady diabetiků patří i asistenční čtyřnohý parťák, který díky svému čichu umí předejít zdravotním problémům. Asistenční psy nejen pro diabetiky vychovávají v centru Helppes. Vyzpovídali jsme jeho ředitelku Zuzanu Daušovou.
Speciálně vycvičený pes může výrazně zkvalitnit život člověka s cukrovkou. Jak dlouho takový výcvik trvá?
V průměru mohu říct, že kolem tři čtvrtě roku.
Existují mezi „dia psy“ plemena, která jsou pro výcvik vhodnější než ostatní?
U asistenčních psů pro diabetiky je podstatný fakt, že není důležitá velikost psa. I když větší pes je samozřejmě výhodou ve chvíli, kdy diabetik například omdlí na ulici. Pak platí, že čím je pes větší, tím dříve si ho lidi všimnou. Je větším signálem. Ale máme ve službě pudla, knírače i jorkšíra, to jsou poměrně malí psi, a i malý pes v tomto případě dokáže pomoct. Dobrý čich má v podstatě každý pes, tady je navíc potřeba velká dávka empatie. Z velkých plemen je pak vhodný především flat coated retrívr. Jinak je to o jedinci.
Pes musí být dobře trénovaný. Láska ke zvířátku nestačí. Foto: Profimedia
Jak výcvik od štěněte po předání novému páníčkovi probíhá? Procházejí štěňata předvýchovou?
Výcvik probíhá stejně jako třeba u vodicích psů. Předvýchov psů v rodinách máme minimum, protože fakt, že je pes například dobře socializovan, je jedna strana mince. Druhá je, že předvychovatel musí být zkušený pejskař nebo člověk, který chodí k nám do kurzů, jinak se může mnohé pokazit.
Pracujeme spíš se staršími psy, vykupujeme je od roku výš. Dobře je to vidět na labradorech, kteří jsou oblíbenými vodicími psy. Je to lovecké plemeno – pokud tedy nebude dostatečně vycvičený a diabetik ho na poli odepne z vodítka, pes může utéct přes celé pole za zajícem. Co v takovou chvíli udělá cukr? Začne se rychle hýbat. Je podstatné tyto věci eliminovat na minimum, protože nikdy nevíte, jestli předvychovatel lovení lístečku u štěněte bere jako rozvernost, nebo onen lovecký pud. Proto dáváme přednost starším pejskům, u kterých již takové věci poznáme.
Tušíte, kolik je asistenčních psů pro diabetiky v celém Česku a kolik z nich vychoval váš Helppes?
O čísle, které by obsáhlo celou republiku, nevím, protože neexistuje žádná statistika. A neexistuje ani u vodicích psů, které hradí stát. My jsme jich dosud vycvičili devět a další jsou ve výcviku.
Od kdy se u nás psi pro lidi s diabetem cvičí?
Prvního psa jsme vycvičili v roce 2008 a pomohly tomu hlavně empatie a talent feny, kterou jsme vybrali pro klientku s tělesným postižením. Fenka začala paničku očichávat a upozorňovat sama od sebe. Takže jsme toho využili a vše dotrénovali. To byl první pes, který začal značit. První cílený výcvik naší metodou proběhl v roce 2012.
Ředitelka centra Helppes Zuzana Daušová se spisovatelkou Bárou Nesvadbovou. Foto: Profimedia
Říkáte „naší metodou“. Jste jediné středisko, které psy pro diabetiky cvičí?
V zásadě ano, bavíme-li se o metodice, jakou je cvičíme. Určitě jsme jediní, kteří mají vlastní výcvikové středisko. Psi pro diabetiky se cvičí delší dobu a napříč světem. My jsme v počátcích výcvik a jeho nové směřování konzultovali na jedné konferenci se Švýcary, ale logicky – to know-how vám nikdo nedá. To si musíte zažít, co jak dělat.
Se Stanislavem Beníškem, bývalým policejním expertem na pachové práce, zkušeným kynologem a soudním znalcem v oboru kynologie, jsme díky tomu vyvinuli v Česku zcela unikátní metodu pro výcvik signálních psů pro osoby s diabetem. Zároveň jsme jediná organizace v republice, která psy touto spolehlivou a jedinečnou metodou připravuje.
Cvičí se čtyřnozí pomocníci do zásoby, nebo se ozve zájemce a na základě toho se pes cvičí?
Pejsky do zásoby nemáme, je to dané i tím, že téměř nemáme štěňata v předvýchově. Nyní tady máme třeba tři odrostlá štěňata. Jinak celý proces funguje tak, že když si klient zažádá o čtyřnohého pomocníka, zašleme mu žádost, kterou vyplní, a dodá nám doporučení od svého lékaře. My si klienta následně pozveme na pohovor, u kterého jsou naši pracovníci v sociálních službách a trenéři psů, psycholog, psychiatr a sociální pracovník. Pokud pohovor dopadne dobře, začínáme hledat vhodného psa. U dětských klientů pak hraje velkou roli i reakce dítěte na psa.
Pes na doporučení lékaře? To zní zvláštně, ale vlastně kouzelně...
Je to taková úsměvná fráze, ale praxe je bohužel žalostná. Lékaři o tom vědí velice málo, někteří jsou dokonce i velmi neochotní, i když nemají důvod doporučení nedat. To mi přijde neuvěřitelné, hlavně u dětí, u kterých pes pomáhá nejen neustálým čichovým monitoringem, ale i při problémech se socializací. Ostatní děti je mohou začít lépe přijímat. U lékařů jsme narazili i při tvoření zmíněné výcvikové metody.
K samotné pomoci psa: jak vlastně pozná, že je s páníčkem a jeho cukrem něco špatně?
Hned jak se u psa s výcvikem začne, nabíráme od jeho budoucího páníčka pachovou konzervu, pomocí které psa učíme pracovat s pohybem cukru, tudíž změnou pachu, a jeho označováním. Když člověku s diabetem klesá nebo stoupá hladina cukru v krvi, tělo uvolňuje chemické látky, které mají svůj typický pach. Vycvičený pes je schopen reagovat a upozornit na tyto změny dříve, než se projeví zdravotní problémy.
Diabetik si po upozornění přeměří hladinu cukru v krvi a postupuje podle výsledků. Pokud měl pes pravdu – stále je to jen zvíře a občas zkouší označit pach jen z důvodu, že chce odměnu –, páníček ho pochválí a dá mu něco dobrého. Důležité je, aby páníček psovo upozorňování neignoroval, protože stačí jedno dvě odmítnutí a pes může jeho problémy klidně přestat značit.
Jak dlouho dopředu je pes schopný problémy předvídat, upozornit na ně?
Velice se to různí a závisí to i na rychlosti pohybu cukru. Jsou to ale řády minut, cukr musí klesnout nebo stoupnout tak, aby to tělo dalo vědět. To ale psy nenaučíme, na rozdíl třeba od epileptiků, kde se tělo chystá déle a pes to nejspíše cítí na základě elektromagnetických změn. Pokud pes začne značit, doporučujeme diabetikům okamžité přeměření. Pes to ale vždy pozná dříve, než na sobě člověk změny pocítí. Máme dokonce psy, kteří značí i cizí lidi na ulici, nejen svého pána.
Pomáhá celá řada ras i velikostí. Foto: Profimedia
S čím vším je pejsek schopný pomoct, co se týká problému s cukrovkou, ale i běžného života?
Kromě speciálního výcviku na pachovou konzervu umí pes třeba podat lahev s nápojem, přinést pytlíček s cukrem nebo medikaci. Co ale umí především – přivolat pomoc. Pokud se něco stane doma, pes ví, že má zmáčknout speciální vypínač, který je propojený s telefonním číslem. Tím přivolá pomoc. Nebo dojde pro někoho v jiné místnosti.
Pokud by diabetik zkolaboval na ulici, pes, který má na sobě postroj s informací, že je asistenčním psem diabetika, si k páníčkovi ihned sedne a nehne se od něj. Lidé tak vědí, že nejde o opilého nebo zdrogovaného člověka, a zavolají pomoc.
Asistenční psi dělají řadu let záslužnou práci. Jak dlouho psi slouží a kdy „odcházejí do důchodu“?
Je to spojené se smysly. Ale jde to klidně do třinácti let. Psí pomocníci zůstávají u pána, a buď si lidé pořídí druhého psa, nebo jsou se svým asistentem až do konce a dalšího si pořídí až po něm. Pouze ve velmi výjimečných případech hledáme pro psího asistenta, který ukončil svou službu, opatrovnickou rodinu. Podle papírů je to sice pomůcka, ale pořád je to pes, kámoš a parťák.
Vodicí psy financuje stát, asistenční ne. Kolik nemocného pořízení asistenčního psa stojí?
Vodicí psy hradí stát – respektive úřad práce – jako kompenzační pomůcku. Ale vždy, když mám o psovi říct, že je kompenzační pomůcka, kroutí se mi pusa. Nyní jsme se konečně posunuli, ale dodnes třeba není definovaný pojem asistenční pes, což lidem s postižením způsobuje problémy, zejména co se týká přístupových práv.
U asistenčních psů v roce 2018 poprvé proběhl dotační program ministerstva práce a sociálních věcí, ale není úplně ideální a má velice složité podmínky. My máme to štěstí, že nám velmi pomáhají sponzorské dary, které pokryjí mnohé. Výcvik jednoho pomocníka pro diabetika vyjde asi na čtvrt milionu. Ale vzhledem k tomu, že diabetici mají už tak zvýšené životní náklady, jde cena výcviku právě ze sponzorských darů.
