O souvislosti mezi celiakií a diabetem 1. typu se ví už od dvacátých let minulého století. Nedávná norská studie zjistila, že riziko rozvoje cukrovky 1. typu může zvýšit konzumace lepku v batolecím věku.
Rizikem vzniku celiakie u malých diabetiků se už zabývala celá řada výzkumů, třeba i ten z laboratoře molekulární genetiky na Pediatrické klinice FN Motol. Celiakii tam odhalili u pěti procent vyšetřovaných diabetických dětí. Zjistili také, že riziko jejího vzniku u jedinců s diabetem 1. typu je přibližně desetkrát vyšší než u nediabetiků.
Obě nemoci se řadí mezi autoimunitní. V případě, že pacientovi diagnostikují celiakii, doporučují lékaři jako jediné opatření bezlepkovou dietu. Mohla by být také cestou k prevenci rozvoje diabetu? Nová zjištění norských vědců naznačují, že ano. Problémem je ale skutečnost, že bezlepkové výrobky mají velmi často zvýšený glykemický index a ve srovnání s lepkovými obsahují více tuku a méně proteinů.
Rohlíky do kočárku? Radši ne
Studie, kterou provedli v Norském institutu veřejného zdraví v Oslu na rozdíl od předešlých výzkumů nepotvrdila souvislost mezi rozvojem onemocnění u dětí a tím, že by jejich matky v těhotenství jedly více lepku. Podle autorů je kritickým věkem pro konzumaci potravin s obsahem lepku osmnáct měsíců věku. Tedy období, kdy děti se souhlasem pediatrů tak rády žužlají rohlíky i sušenky.
Žužlání pečiva? Ochutnávání těsta? Ano, ale opatrně, radí vědci. Foto: Profimedia
V těhotenství lepek nevadí
Výzkumníci do letošního dubna sledovali 86 306 norských dětí narozených mezi lety 1999 a 2009. Příjem lepku monitorovali u matek ve 22. týdnu těhotenství a pak znovu u již narozených dětí v osmnácti měsících. V průběhu následujících let se cukrovka 1. typu rozvinula u 346 dětí. Spojoval je právě vyšší příjem lepku ve zmiňovaných osmnácti měsících, nikoli v těhotenství matek.
S použitím statistických modelů vyčíslili vědci riziko na 46 procent na každých přijatých deset gramů lepku na den. „Naše studie ukazuje, že příjem lepku v osmnácti měsících věku, nikoli během prenatálního vývoje, může zvýšit riziko rozvoje diabetu 1. typu. Naše zjištění by mohla vést k budoucím výzkumům dětí, které se stravují bezlepkově, aby se potvrdila skutečná souvislost mezi stravováním dětí a cukrovkou,“ uvádí se v závěru studie.
Vědci: Chce to další výzkum
Jako jeden z možných důvodů tohoto jevu výzkumníci uvádějí fakt, že existují důkazy o vlivu lepku na střevní mikroflóru. A také o tom, že může způsobovat záněty střevní sliznice či syndrom zvýšené propustnosti střev.
Nicméně to přímo nedokládá závěry, ke kterým došli v Norsku. „Domníváme se, že důležitou roli hraje kombinace lepku a dalších faktorů, jako jsou například virové infekce u predisponovaných dětí. V této fázi nicméně nemáme dostatek důkazů pro to, abychom lidem doporučovali omezovat lepek nebo se mu vyhýbat,“ uvedl Nicolai Lund-Blix z výzkumného týmu.
„Abychom mohli definitivně a s určitostí popsat vztah mezi příjmem lepku a diabetem 1. typu, potřebujeme závěry potvrdit,“ dodal. O to by se podle něj v budoucnu mohla postarat randomizovaná kontrolovaná studie – tedy taková, která anonymně vyhodnocuje výsledky dané léčby na náhodně přidělených pacientech.
