Pacientů s cukrovkou v současnosti bohužel stále přibývá, například jen v Německu se počet nemocných od roku 1960 dramaticky zvýšil z 0,6 na 8 procent. A i když většinu případů tvoří diabetes 2. typu, narůstá i počet onemocnění diabetem 1. typu. Vědci nemají stále jasnou odpověď na to, proč tomu tak je.
Naše tělo se ničí samo
Cukrovka 1. typu je totiž autoimunitní reakcí. Jednoduše řečeno – imunitní systém se otočí proti vlastnímu tělu. Tělo produkuje protilátky, které napadají buňky slinivky a v průběhu času pak zcela paralyzují produkci inzulinu. Léčba potom vyžaduje nitrožilní podávání tohoto hormonu. A to i přes velký pokrok v medicíně stále negativně ovlivňuje kvalitu života nemocných.
Německá kampaň pro včasnou detekci diabetu 1. typu. Tamní lékaři jsou přesvědčeni, že „prevence je lék budoucnosti“. Foto: presseportal.de
Můžeme si za to sami?
Důvodů k rostoucímu výskytu může být podle vědců více. Důležitou roli hraje genetika a původ. Studie EURODIAB, která probíhala v průběhu deseti let a jejímiž respondenty bylo úctyhodných patnáct milionů mladých lidí od 15 do 24 let, zjistila, že vyšší hodnoty výskytu diabetu 1. typu jsou například ve střední Evropě nebo ve Finsku. Nejméně nemocných je naopak na Balkáně.
V České republice počet lidí s tímto onemocněním stále roste, za posledních deset let dokonce skoro o šest procent. Nárůst se dá pozorovat i u těch nejmenších dětí do pěti let věku a lze očekávat, že nemocných bude v budoucnosti stále víc.
Problematické mléko i životní prostředí
Regionální rozdíly ve výskytu cukrovky pak dokonce někteří výzkumníci spojují s mírou konzumace kravského mléka. Souvislost mezi jeho pitím a rozvojem cukrovky naposledy v roce 2017 zkoumala analýza sedmdesáti starších studií, která vyšla ve vědeckém časopise Nutrition & Diabetes. U lidí, kteří mají pro diabetes 1. typu genetické předpoklady, objevila korelaci mezi jeho rozvojem a proteinem beta-kaseinem A1, který je právě v kravském mléku.
Příčinou toho, proč se někde a u někoho cukrovka spíš projeví, by dokonce mohlo být i znečištěné životní prostředí. Podle skupiny amerických ekologů totiž výskyt autoimunitních onemocnění souvisí přímo se zamořením beryliem. Slitiny tohoto kovu se používají v elektronice a jsou považovány za vysoce toxické. Výzkum souvislosti cukrovky s pitím mléka i s tímto prvkem je zatím v počátcích – není tedy možné dělat jednoznačné závěry.
Odbornice na genovou terapii cukrovky 1. typu, Prof. Dr. Annette-Gabriele Ziegler z Mnichova. Foto: A World Without 1
Přicházejí genové vakcíny
Jednoznačně nadějně však pro lékaře i pacienty vyznívá výzkum v oblast takzvané genové vakcinace. Ta má tělu zajistit ochranu i proti onemocněním, u kterých klasické vakcíny selhávají. Pomoci by v budoucnu mohla například proti alergiím, ale dokonce i proti nádorům nebo autoimunitním chorobám.
V Německu už několik let probíhá Pre-POINT pod vedením Prof. Dr. Anette-Gabriele Ziegler z Institutu pro výzkum diabetu v Mnichově. Hlavním tématem je primární prevence diabetu 1. typu. Testovaným dobrovolníkům je denně podávána vakcína ve formě tablet. To by mělo ovlivnit imunitní systém a zabránit vzniku autoimunitní reakce. A první výsledky studie naznačují, že tato cesta by mohla být v budoucnu úspěšná. Stále však vědce a lékaře čeká dlouhá doba přísného testování, aby vakcína mohla být uvedena na trh.
