Únor 2021 / Linda Vomáčková

Jak zkrotit glykémii. Co možná ještě nevíte o hypo a hyper

Stabilní hladinu krevního cukru by si měli hlídat všichni, ale pro diabetiky je to naprosto zásadní. Co způsobuje výkyvy a co pomůže, když přijdou?

Na úvod pár čísel. Za optimální hladinu glykémie, tedy koncentrace cukru v krvi, se považují hodnoty mezi 3,9 až 5,6 mmol/l nalačno, po jídle by to mělo být nejvýše 10 mmol/l. Výkyvy nahoru i dolů škodí diabetikům i zdravým lidem. Co si pod abstraktními hodnotami představit? Podle dietoložky Margit Slimákové máme v těle asi pět litrů krve, v nichž jsou rozpuštěny čtyři gramy glukózy. To odpovídá zhruba jedné kostce cukru. Pro rozvoj cukrovky 2. typu přitom stačí mít v těle jen o čtvrt lžičky cukru více. Tělo si hladinu cukru velmi přísně hlídá a rozhodit ji opravdu může i tak malé množství.

Hypoglykémie přichází nepozorovaně

Regulaci glukózy v krvi má na starosti hned několik hormonů. Snížení její hladiny řídí hormon slinivky břišní – inzulin. Klesnou-li hodnoty glukózy pod určitou hodnotu, dojde k hypoglykémii. Typickými příznaky jsou třas, pocení, zrychlený puls, nervozita, závrať, únava a nesoustředěnost až zmatenost, porucha řeči nebo vidění. Záludná je hlavně proto, že k ní často dochází v noci a pacient ji takzvaně „přespí“.

Často se jako „hypo“ uvádějí hodnoty hodnoty pod 3,9 mmol/l nalačno, ale někdo má zmíněné pocity už třeba při glykémii 4,5 mmol/l, u někoho se v určitých situacích neprojeví neprojeví ani u hodnot pod 3 mmol/l. Příznaky hypoglykémie může mít i někdo, kdo měl hodně vysokou glykémii, píchl si inzulin a ten mu ji začal srážet příliš rychle. Takže pocity jako při hypoglykémii můžete mít třeba i při hodnotě 12 mmol/l.

Co za ni může a co pomůže

Příčinami hypoglykémie bývají nejčastěji vynechání jídla, nadměrná fyzická aktivita nebo alkohol nalačno, u kompenzovaných diabetiků také nadměrná dávka inzulinu. Při závažné akutní glykémii se může vyplavit nadměrné množství stresových hormonů, což může ohrozit pacientovo srdce. Opakovaná (i mírná) hypoglykémie zase hrozí poškozením mozkových funkcí. Mozek totiž neumí využít jinou energii než krevní cukr – glukózu, kterou potřebuje konstantně doplňovat.

Zatímco tu lehkou zvládne pacient sám rychlým doplněním jednoduchých cukrů (cola, džus, hroznový cukr), při těžké hypoglykémii je nutná pomoc okolí. U dospělých bývá situace často ztížená tím, že příznaky může okolí mylně zaměnit s opilostí. Diabetici 1. typu využívají jako první pomoc i glukagon ve formě jednorázové injekce do svalu.

Každý to má jinak

Překvapit ale může i kdykoli přes den, a to i u dlouhodobě kompenzovaných diabetiků 1. typu. Symptomatické projevy jsou totiž velmi individuální a mohou se výrazně lišit nejen u jednotlivých pacientů, ale i u jednotlivých epizod hypoglykémie.

Zejména u starších pacientů často dochází k hypoglykémii proto, že se po aplikaci inzulinu zapomenou najíst. Opominou-li prvotní příznaky, které můžou vnímat v menší míře, může to rychle skončit těžkou hypoglykémií. Pomůže nejen častější měření, ale i cílený monitoring situací, které k hypoglykémii vedou, abyste se jim mohli v budoucnu vyhnout. O své nemoci a nebezpečných příznacích také informujte přátele a kolegy.


Hypo- i hyperglykémie se u různých lidí liší, i proto je dobré glykémii neustále monitorovat. Foto: Abbott

Co může způsobit hyperglykémie

Na opačném pólu spektra se nachází hyperglykémie, která je základním projevem všech typů diabetu. Podle toho, jak dlouho trvá, ji dělíme na akutní a chronickou. Hyperglykémie může nastat v důsledku dosud nediagnostikované cukrovky, při dekompenzaci (zhoršení stavu) u jinak dobře léčeného pacienta, vlivem stresu, virového nebo bakteriálního onemocnění nebo při léčbě kortikoidy.

U diabetiků je optimální rozmezí 3,9–10 mmol/l*, ale glykémie může být i vyšší, aniž by se objevily typické signály hyperglykémie: žízeň, časté močení, slabosti, ospalost, bolesti hlavy nebo sucho v ústech. V extrémním případě však může vyústit v závažné, život ohrožující komplikace diabetu, především ketoacidóza.

HbA1c vs. hladina glykémie

K hyperglykémii dochází kvůli nedostatku inzulinu nebo jeho nedostatečného účinku. Bez něj se cukr nemá šanci dostat do buněk a ty „hladoví“, přestože jsou jím doslova obklopeny. Cukr se mezitím napojuje na hemoglobin (červený transportní protein, který má v krvi na starost převoz kyslíku a oxidu uhličitého). Glykovaný hemoglobin (HbA1c), který tak vzniká, je důležitým ukazatelem dlouhodobé kompenzace diabetu. Jeho hodnota odráží průměrné hodnoty glukózy v krvi za posledních 100 až 120 dní, takže z ní lékař pozná, zda jste správně léčeni.

Hladina glykémie je oproti tomu aktuální hodnota – říká nám, co se v těle děje v daný moment. A pokud je vysoká, je třeba s tím něco udělat. Neléčená hyperglykémie prokazatelně vede k pozdějším zdravotním komplikacím. Způsobuje totiž nežádoucí cévní změny v organismu a může vést k mrtvici nebo infarktu. U diabetiků 2. typu je toto riziko až čtyřikrát vyšší oproti běžné populaci.

Co je ještě dobré vědět

Z dlouhodobého hlediska je velice důležitá takzvaná těsná kompenzace diabetika, to znamená kompenzace, při které se hladina krevního cukru udržuje co nejblíže té fyziologické. I s vědomím rizika občasné mírné hypoglykémie, kterou se pacient naučí rozeznávat. Dlouhodobá i mírná hyperglykémie vede k nevratnému poškození těch nejmenších cév ve všech orgánech (mikroangiopatie). Dojde ke zhoršení funkce ledvin, zraku nebo ischemické chorobě srdeční. I proto je tak důležitá úzká spolupráce s diabetologem.

Ať už se setkáte s hypo-, nebo hyperglykémií, oba stavy řadíme k akutním komplikacím diabetu. Hladinu cukru v krvi nejvíce narušuje přejídání se sacharidy, které je u nás i ve světě naprosto běžnou praxí. Nejlepší rada, jak mít glykémii pod kontrolou, je proto důsledně dodržovat léčebná opatření a případné výkyvy okamžitě řešit.


* Battelino, T. et al. Diabetes Care 2019; 42: 1593-160