Radost z dobře odvedené práce, schopnost vydělávat si vlastní peníze, pocit užitečnosti, nezávislosti a smysluplnosti. To všechno potřebujeme pro psychickou pohodu a dostatek sebevědomí. Většina z nás tyto potřeby uspokojuje v práci. Jak velkou komplikaci představuje diabetes 1. typu v zaměstnání? A jaká jsou práva a povinnosti diabetikova zaměstnavatele?
Jak si vybrat?
Diabetes mellitus není sám o sobě důvodem, proč byste se nemohli realizovat na trhu práce, pokud s ním nejsou spojené další komplikace (postižení zraku, gangrény, apod.), nevznikne vám u nás nárok na invalidní důchod. Tudíž je naprosto legitimní, když se diabetik chce zapojit do pracovního procesu ve vhodně zvoleném zaměstnání. Pokud jde o volbu povolání, zákon pacienty s cukrovkou 1. typu nijak neomezuje. Přesto je rozumné zvážit, které typy práce jsou pro vás z dlouhodobého hlediska udržitelné, doporučuje web projektu Cukrovka.cz.
Na začátku je dobré vyloučit zaměstnání, ve kterých byste v případě hypoglykémie a ztráty orientace mohli ohrozit nejen sebe, ale i další lidi. Přestože vám to nemůže nikdo zakázat, kariéru profesionálního řidiče, vojáka, horníka nebo hasiče byste s ohledem na bezpečnost svojí i svého okolí měli raději vyloučit. Nevhodná je rovněž práce ve výškách, ve směnném provozu, u pásu nebo ve špinavém a prašném prostředí. Upozorňuje na to server Moje zdraví. Ve všech ostatních potenciálních zaměstnáních by vám diabetes neměl být překážkou a vy se kvůli němu určitě nemusíte vzdávat profesionálního uplatnění.
S cukrovkou se rozhodně nemusíte omezovat jen na kancelářské profese. Foto: Unsplash
Do CV si diabetes nedávejte
Stejně jako v životopisu neuvádíte potravinové alergie nebo sexuální orientaci, není důvod zmiňovat se v něm o cukrovce. Ani zákon vám žádnou takovou povinnost neukládá. „Když svou nemoc přiznáte v rámci pracovního pohovoru, upřímně si myslím, že to opravdu může snížit vaši šanci na přijetí. S největší pravděpodobností vám to ale potenciální zaměstnavatel nesdělí přímo a bude spíš tvrdit, že vás nepřijal z jiných důvodů,“ uvedla v rozhovoru s časopisem DIAstyl (březen/duben 2019) psycholožka Cristina Petrut, která sama diabetem 1. typu trpí.
Dodala, že k takovým situacím dochází nejčastěji kvůli tomu, že je veřejnost nedostatečně informovaná. Zaměstnavatel může mít pocit, že by spolu s vaším angažmá získal víc škody než užitku, a proto se při hledání zaměstnání soustřeďte spíše na zdůrazňování svých schopností a dovedností. Informaci o diabetu si ponechte pro sebe.
Kdy a jak tedy s barvou ven?
V momentě, kdy se v novém zaměstnání etablujete natolik, že o vaší schopnosti ho spolehlivě vykonávat nemůže být pochyb a nehrozí, že by si vůči vám zaměstnavatel nebo kolegové kvůli vašemu onemocnění vytvořili předsudky. „Doporučuji vytipovat si některého spolehlivého kolegu či více osob a těm blíže sdělit, že máte cukrovku a jak vám mohou v případě hypoglykémie pomoci,“ říká Cristina Petrut.
Diabetes nemůže být v žádném případě důvodem k vašemu vyhazovu. V takovém případě by šlo o diskriminaci a bylo by na místě se obrátit na soud. Může se vám ale stát, že kvůli svému zdravotnímu stavu budete muset odmítnout určitý typ činnosti nebo třeba služební cestu. V takové situaci vás může zaměstnavatel propustit, a to zcela oprávněně, protože nejste schopni vykonávat zadanou práci. I to je důvod, proč pečlivě vybírat, na jakou dráhu se dáte.
Návštěvy lékaře jsou nutnost
Pravidelné kontroly jsou pro diabetika nutností. Zaměstnavateli zákon ukládá, aby k návštěvě lékaře poskytl zaměstnanci placené volno na „nezbytně nutnou dobu“. Ideální je najít si zdravotnické zařízení v blízkosti vašeho pracoviště, abyste netrávili příliš času cestováním. Frekvence, s jakou budete lékaře navštěvovat, se odvíjí od vašeho zdravotního stavu a zaměstnavatel ji musí respektovat.
