Lidské tělo je báječný, nicméně velmi složitý mechanismus. Diabetici, a zejména ti 1. typu, dosud ve své stravě řešili především sacharidy. A tak je to naprosto v pořádku. Čím dál častěji se však ozývají hlasy odborníků, že má smysl počítat – a především kompenzovat – i tuky a bílkoviny.
Sacharidy vs. tuky a bílkoviny
Sacharidy se v těle rychle mění na energii, a bezprostředně po jídle tak ovlivňují hladinu glykémie. Každý diabetik se proto musí co nejdříve naučit počítat množství sacharidů v jídle a jak je kompenzovat pomocí inzulinu. Pro zjednodušení tohoto počítání se zavedly takzvané sacharidové výměnné jednotky (VJ).
I tuky a bílkoviny se v těle částečně mění na glukózu, ovšem třeba až za 1,5 až 2 hodiny po jídle a jejich působení na glykémii je delší. Zároveň stimulují tvorbu hormonu glukagonu, který v těle působí opačně než inzulin. Kompenzace je tedy nutná, jinak diabetikovi pár hodin po jídle může hrozit hyperglykémie. Řešením ale nemůže být jednorázové zvýšení inzulinu před jídlem (tzv. jednorázový bolus). Ten by totiž začal působit dříve, než se tuky a bílkoviny promění na energii, a tím pádem by diabetikovi krátce po jídle hrozila pro změnu hypoglykémie.
Cestu ven z tohoto bludného glykemického kruhu představuje počítání tukoproteinových jednotek a chytrá kompenzace, při které se kombinuje rychlý a pomalý inzulin.
Jak počítat tukoproteinové jednotky
Počítání tukoproteinových jednotek není nutné u každého jídla, ale jen u těch opravdu bohatých na bílkoviny a tuky, a to těch zdravých i nezdravých. Do stejné kategorie tak spadá pizza, vepřové koleno, hamburger, losos i avokádo. Tedy jídla a potraviny, které většina z nás nejí každý den a někdy ani každý týden. Vyváženou stravu by měla pokrýt klasická kompenzace sacharidů.
Základní vzoreček pro výpočet tukoproteinových jednotek je: 100 kcal tuků a bílkovin = 10 g sacharidu (1 VJ). K dispozici je orientační tabulka nejčastějších potravin i testovací verze aplikace, která s výpočtem pomůže. Rady a zkušenosti sdílejí také členové facebookové skupiny TPJ cz.
Zdánlivě složité počítání si brzy osvojíte stejně jako výpočty sacharidových jednotek. Hodnoty oblíbené pochoutky navíc stačí spočítat pouze poprvé. U příštího kousku pizzy už budete rovnou vědět, jak ji kompenzovat.
U spousty jídel si TPJ počítat nemusíte. U pizzy se to ale zrovna hodí. Foto: Pexels / Monstera
Kompenzace s perem i pumpou
Tučná a/nebo masitá strava se dá kompenzovat jak s inzulinovým perem, tak pumpou. V prvním případě je řešením obvyklý inzulin před jídlem a další dávka zhruba hodinu po jídle. Tímto způsobem se pokryjí jak rychlé sacharidy, tak pomalejší tuky a bílkoviny.
Diabetikům používajícím inzulinové pumpy kompenzaci tukoproteinových jednotek velmi usnadní, pokud má jejich pumpa funkci „rozložený bolus“. Tato funkce umožňuje nastavit rozložení bolusové dávky inzulinu (do které započítáte jak sacharidové, tak tukoproteinové jednotky) do několika následujících hodin. Tím pokryjete jak rychlé sacharidy, tak glukózu vzniklou až za pár hodin po jídle ze snědených tuků a proteinů.
Své zkušenosti s počítáním a kompenzací tukoproteinových jednotek sdílel v časopise DIAstyl výživový poradce Jiří Bořek: „Práci s tukoproteinovými jednotkami mi hodně ulehčila aplikace AndroidAPS, kterou mám napojenou na svou inzulinovou pumpu. Obsahuje přímo funkci ‚odložené sacharidy‘, která je pro řešení tukoproteinových jednotek ideální. Stačí zadat množství sacharidů, na jak dlouho je potřebuji rozložit a pak mohu ještě nastavit, za jak dlouho se mají začít odečítat. Tento systém má velkou bezpečnostní výhodu v tom, že se inzulin neaplikuje hned, ale až podle glykemií, takže pokud udělám chybu ve výpočtu, je daleko menší riziko hypoglykémie.”
Počítání a kompenzování tukoproteinových jednotek je stále relativně v začátcích a netýká se každého jídla ani diabetika. Pokud si však potrpíte na maso či tučné pochoutky, trpíte zdánlivě nevysvětlitelnými hyperglykémiemi nebo vás zkrátka zajímá výživa, určitě téma proberte při nejbližší návštěvě lékaře.
