Květen 2022 / Jana Prochásková

Díky, nedám si. Nemůžu, mám cukrovku nebo prostě nechci

Ne. Jedno slovo, dvě písmena, ale nekonečná nálož společenských pravidel a stresu. Naučte se mile, ale asertivně odmítat nabízené jídlo nebo alkohol.

Je to vlastně fascinující. Lidé, kteří vám nutí jídlo, vás mají pravděpodobně rádi a chtějí vám dopřát. Jenže extra knedlík nebo porce dortu jsou chabou odměnou v porovnání s dlouhodobým zdravím. Samozřejmě se nebavíme o případech, kdy máte sami na lákavý cheesecake nebo guláš se šesti chuť. Jednou za čas je to opravdu příjemná změna a nemusí uškodit.

Problém nastává, když zákusek, přílohu nebo třeba pivo nechcete, ale hostitel nebo kdokoli jiný vám je nutí. Angličtina má pro tyhle lidi termín food pushers neboli „nutiči jídla“. Určitě teď máte před očima minimálně jednoho takového ze svého okolí, že?

Dieta vs. Dej si ještě kousek!

O co divněji zní český ekvivalent food pusher, o to častěji je slyšet jiná věta. „Abych neurazil/a.“ Nemusí být nutně pronesená nahlas, úplně stačí, když zazní v hlavě. Každý důvod pro odmítnutí nejen ze zdravotních důvodů je přitom zcela relevantní. Hlídání hladiny cukru v krvi, potravinové intolerance i prostý pocit přejedení.

Život s nemocí či dietou je náročný, obzvlášť pokud se s ní člověk teprve sžívá. Změna životního stylu vyžaduje pevnou vůli a ideálně i podporu okolí. Někteří hostitelé jsou však neoblomní. Nevidí časté řešení inzulinu, neznají nepříjemné pocity při hyperglykémii. Vtip je v tom, že vlastně až tak neřeší vás. Jednoduše vložili spoustu času a práce do přípravy občerstvení a úspěch svého hostitelství hodnotí podle toho, zda má každý stále co jíst a pít.

Teď si ale vzpomeňte, kdy jste naposledy někomu nabídli něco k jídlu a on odmítl. Urazili jste se? Už jste s dotyčným nikdy nepromluvili? Nejspíš ne. A dost možná jste takovou situaci museli složitě dolovat ze vzpomínek, protože zkrátka nebyla ve vašem vztahu vůbec důležitá. Tak vidíte. Úplně stejně to pravděpodobně bude mít i teta na rodinné oslavě, kamarádka na návštěvě nebo kumpán v hospodě. Mohou se sice tvářit smrtelně uraženě a hlasitě lamentovat, ale za chvíli už ani nebudou vědět, že se něco takového stalo.


Když babička napeče, bývá těžké odmítnout. Ale jde to. Foto: Shutterstock

Jak asertivně odmítnout

„Ne, děkuji.“
Nemáte chuť, nechcete nebo nemůžete nabízené jídlo či pití. Hostitel má právo vám je nabídnout, vy máte právo odmítnout. Bez vysvětlování. Takhle jednoduché to teoreticky je; prakticky nejspíš chvíli potrvá, než se k této asertivitě dopracujete. Obzvlášť těžké to může být u rodiny či přátel, zatím tedy zkuste některou z dalších možností.

„Nedám si, díky. Ale vypadá to úžasně. Jak jsi docílil/a takhle lesklé polevy?“
K odmítnutí přidejte kompliment a rozviňte ho otázkou. Ocenění hostitelovy práce s občerstvením můžete projevit nejen ochutnáním, ale i zájmem o detaily. Čím konkrétnější otázku položíte, tím lépe.

„Ne, děkuji, nemůžu.“
Nemusíte zabíhat do detailů, zda už jste plní, nebo je to kvůli zdraví. V každém případě máte dobrý důvod, a tedy plné právo odmítnout. Pokud bude hostitel naléhat a dále tlačit, můžete odpovědět, že to nechcete dále rozebírat. Samozřejmě ale můžete, přiblížením života s cukrovkou se možná v budoucnu podobným situacím vyhnete.

„Díky, mám vlastní.“
Tím, že si přinesete vlastní občerstvení, můžete předejít zoufalým výkřikům, že na rodinné oslavě nic nejíte. Zejména starší generaci také usnadníte vymýšlení, co vám nachystat.

„Na zdraví!“
Sklenka suchého bílého vína vám může vydržet po celou dobu oslavy, zejména ve formě vinného střiku. Chcete-li se alkoholu vyhnout úplně – stejně jako dotazům a nucení –, nachystejte si speciální drink. Do vysoké sklenice nalijte perlivou vodu, přidejte led a kousek limety. Od gintonicu k nerozeznání, ale stoprocentně zdravé.