Březen 2021 / Jana Prochásková

Každý recept může být dia. Nahraďte cukr nebo vyměňte pánev

I diabetik si může uvařit podle babiččiny kuchařky, když si recept vhodně upraví. Existují hned dva způsoby, jak na to.

Diabetická dieta nutně neznamená nákupy speciálních potravin, asketické stravování ani soustrastné pohledy spolustolovníků. Bez obav můžete zkoušet nové recepty, suroviny nebo se pustit do úprav rodinných receptů. „Mějte se ale na pozoru, když je recept složen převážně ze sacharidů. Sacharidová složka by měla být vždy doplněna buď bílkovinou, tukem, nebo obojím, aby glykémie nevyletěla do závratných výšek,“ radí do začátku výživová poradkyně Julie Zákostelecká.

Upravte si ingredience…

Suroviny v receptu můžete nahradit, snížit jejich množství, nebo je i rovnou vyhodit. Při pečlivém prostudování jakéhokoli receptu si totiž možná uvědomíte, že je část surovin použita třeba jen na efekt nebo to jde úplně bez nich. Klasickým příkladem je zahušťování polévek a omáček moukou. Julie Zákostelecká doporučuje zdravější způsoby: „Když zahustíte rozmixovanou zeleninou, nahradíte tím jíšku, a ještě do pokrmu dostanete mnohem víc chuti. Skvělá je třeba rozdušená cibule nebo cuketa. Lze zahušťovat i smetanou, která zredukováním krásně zhoustne, nebo lučinou či žervé.“

Při pečení je zase nejsnazší prostě snížit množství sladidla. Věřte, že když místo doporučovaného hrnku cukru použijete jen půl, na chuti to téměř nepoznáte. Ideální je samozřejmě nepoužívat cukr vůbec, a pokud je to nutné, nahradit ho třeba erythritolem nebo čekankovým sirupem. Tím ale výměny surovin rozhodně nekončí. Více jsme se o nich rozepsali v článku o „food swaps“, jen namátkou zmíníme výbornou květákovou pizzu, zmrzlinu z banánu nebo superzdravé „pohankoto“.

Je tu háček? Ale jistě. Recept se po změně surovin chová jinak. „Když do vaření zavádíte nové, nevyzkoušené suroviny, nikdy nevíte předem, zda vám budou chutnat. Navíc nejspíš vůbec netušíte, jak se správně připravují,“ vysvětluje populární kuchařka Jana Florentýna Zatloukalová ve svém článku o experimentování s recepty. Jako řešení uvádí seznámit se předem s novou surovinou – alespoň teoreticky. Nepřekvapí vás pak třeba fakt, že celozrnná mouka potřebuje v těstě mnohem více tekutiny, aby se nedrolila.

… nebo změňte způsob přípravy

Že je příprava jídla například na páře zdravější než smažení, tuší asi každý. Detailnější znalosti technologie přípravy jídla už jsou ale vyšší dívčí a tu doporučujeme nastudovat u výše zmíněné Florentýny. V jejím textu najdete odkazy na články o jednotlivých typech přípravy jídla, takže se dozvíte i rozdíl mezi pečením a zapékáním.


Vaření na páře je překvapivě variabilní. A to je jen špička ledovce. Foto: Shutterstock

Existují i drobné zdravé triky, které do kuchyně můžete zavést hned. Například polévky a omáčky po uvaření zchlaďte a seberte z nich ztuhlý tuk. Z masa viditelný tuk odřežte ještě před úpravou a na přípravu jídla používejte nepřilnavé nádobí. „Glykemický index se zvyšuje při pečení a smažení, úprava na nepřilnavém povrchu s menším množstvím tuku je z tohoto hlediska vhodnější,“ vysvětluje Julie Zákostelecká.

Pár receptů do začátku

Pokud v kuchyni neradi experimentujete, nebojte se sáhnout po některém z mnoha dia receptů sestavených odborníky. Kdybychom měli vybrat jediný recept, doporučujeme palačinky podle nutriční terapeutky Zuzany Švédové. Stačí smíchat 100 g pohankové a 100 g hladké mouky a přidat mléko nebo vodu. Těsto funguje i s rostlinným mlékem a bez vejce, na palačinkách si tak mohou pochutnat i vegetariáni a vegani. Pokud do základu použijete jen pohankovou mouku, z palačinek se stanou delikátní bretaňské galetky, které jsou navíc bezlepkové.

S náplní můžete experimentovat ještě mnohem víc. Palačinky a galetky jsou skvělé na sladko i na slano. O víkendu si je tedy můžete bez výčitek dopřát se skořicovým tvarohem a ovocem jako výbornou snídani, v týdnu zase se šunkou a špenátem jako rychlou večeři. Dobrou chuť!