Listopad 2019 / Radek Mojžíš

Přelomová studie: Cukrovka souvisí s kvalitou střevní mikroflóry

Děti s diabetem 1. typu mají jinou střevní mikroflóru než zbytek populace. Zjistili to švédští a američtí vědci.

Zjištění je výsledkem nové studie, která vznikla ve spolupráci švédské Univerzity Linköping a University of Florida. Výsledky výzkumu by podle vědců mohly pomoci poodhalit příčiny vzniku tohoto autoimunitního onemocnění.

Po druhé světové válce došlo v západní civilizaci k vysokému nárůstu onemocnění cukrovkou. Jen ve Spojených státech jí trpí přes 1,3 milionu pacientů. Trend lze pozorovat i v Evropě: například ve Finsku se počet nemocných dětí do 15 let během pouhých padesáti let zvýšil z 12 na 65 nových případů na sto tisíc obyvatel za rok.

Roli hrají geny i životní prostředí
Cukrovka 1. typu bývá nejčastěji diagnostikována právě u dětí nebo dospívajících. O mechanismu jejího vzniku nevíme mnoho, ale výzkum probíhá na celosvětové úrovni a přece jenom nás k jeho rozklíčování trochu přibližuje. Vědcům se například v minulosti podařilo identifikovat skupiny genů, které zvyšují riziko onemocnění diabetem 1. typu. Zajímavé však je, že pouze u pěti procent lidí s těmito geny nemoc opravdu propukne. V online sekci věnované genetice a lidskému zdraví o tom informuje americká Národní knihovna medicíny. Nepoměr naznačuje, že důležitou roli hrají také další faktory související s prostředím, ve kterém žijeme.

Čtyři stovky švédských dětí
Domněnku, že se jedná o kombinaci více faktorů, potvrzuje právě i nová studie švédských a amerických výzkumníků. Zaměřila se na střevní mikroflóru, tedy bakterie žijící v našich střevech, jejichž zdravá rovnováha je nezbytná pro udržení funkčního imunitního systému. Vychází z velké studie ABIS (All Babies in Southeast Sweden) provedené na Univerzitě Linköping. U celkem 17 tisíc dětí narozených v letech 1997 až 1999 zkoumala důvody vzniku autoimunitních onemocnění, konkrétně cukrovky 1. typu. Všem z nich byly v různém věku opakovaně odebírány biologické vzorky.

Nová studie vychází ze vzorku 403 dětí, u kterých chtěli výzkumníci najít spojení mezi genetickými predispozicemi pro onemocnění diabetem a bakteriemi ve střevech. Děti byly zkoumány pro genetickou náchylnost v souvislosti s HLA geny, které jsou klíčové pro náš imunitní systém. Některé kombinace HLA genů se ukázaly jako silný rizikový faktor pro pozdější onemocnění diabetem 1. typu. Vzorky stolice potvrdily, že děti s vysokým rizikem mají jiné složení mikrobů ve střevech než ty, u kterých bylo riziko onemocnění mnohem nižší.


To, že jsou střeva mnohem důležitější, než jsme si mysleli, je teď téma řady populárních knih. Zkuste třeba Zdravá střeva, která u nás vyšla v Jan Melvil Publishing. Foto: simplyandhealthy.com

Vyléčí nás bakterie ve střevech?
„Některé druhy bakterií jsme u dětí s vysokým rizikem diabetu 1. typu vůbec nenašli, ale vyskytovaly se u dětí s nízkým nebo žádným rizikem, a naopak,“ říká Johnny Ludvigsson, profesor oddělení klinické a experimentální medicíny z Univerzity Linköping. „Toto zjištění naznačuje, že určité kmeny bakterií nás můžou chránit před autoimunitními chorobami, nebo být dokonce použity v jejich léčbě. Vypadá to totiž, že některé z nich u lidí s vysokou genetickou zátěží prostě nepřežijí.“

„Použitý vzorek ve studii ABIS je navíc unikátní proto, že nám dovoluje zkoumat propojení životního prostředí a genetiky při onemocnění diabetem 1. typu. ABIS je totiž v oblasti jediným velkým reprezentativním vzorkem populace, kterou sledujeme už od narození,“ uzavírá Ludvigsson.

Sami vědci uvádějí, že pro objasnění toho, jak bakterie fungují, je potřeba další výzkum. V budoucnosti by pak mohly být využívány v rámci léčby, prevence, případně i úplného vyléčení cukrovky, ale také dalších autoimunitních onemocnění, jako je celiakie nebo revmatoidní artritidy.