Loni mezinárodní tým vědců přišel s dalším dílkem do skládanky. „Dlouhé roky zkoumání ukázaly, že diabetes 1. typu je komplexní fenomén a že jeho příčiny mohou být kombinací více faktorů,“ vysvětluje epidemioložka a profesorka na Floridské univerzitě Kendra Vehik, která výzkum vedla. Diabetes 1. typu lékaři zpravidla diagnostikují v raném věku, u náctiletých nebo u mladistvých pacientů, ale zdá se, že kořeny tohoto autoimunitního onemocnění můžeme hledat už u kojenců.
V posledních letech bývají příčiny vzniku diabetu čím dál častěji spojovány s vnějšími faktory, jako je právě i infekce. První studie na toto téma proběhly v letech 2001 až 2005 a vyšly v časopise Diabetes. Jejich autoři poprvé upozornili na souvislost mezi vznikem diabetu a určitým typem enterovirů.
Co ukázal TEDDY
V nejnovějším výzkumu pak vědci analyzovali tisíce vzorků dětské stolice zahrnutých do studie TEDDY, která se zabývá příčinami diabetu. U části testovaných měla infekce – pokud byla delší než třicet dní – za následek autoimunitní reakci, která za specifických okolností může vést k diabetu 1. typu. Podle epidemioložky je to důležité zjištění mimo jiné i proto, že se jedná o velmi běžnou infekci. Enteroviry způsobují celou řadu dětských onemocnění, například záněty nosohltanu, mandlí, střevní virózy nebo takzvaný syndrom ruka–noha–ústa. Děti se s nimi tedy během života setkávají opakovaně.
Pochopitelně to neznamená, že každému dítěti, které s enteroviry přijde do styku, automaticky hrozí diabetes. Protilátky, které jsou s ním spojovány, se objevily jen u malé skupiny testovaných.
Objev, který může změnit budoucnost
Podle Kendry Vehik je však zásadní hlavně to, že výzkum prokázal souvislost mezi určitým druhem virového receptoru a zvýšeným rizikem autoimunitního postižení beta buněk. Ty jsou běžně součástí slinivky a podílejí se na produkci inzulinu. Problém nastane, když je imunitní systém mylně vyhodnotí jako cizorodé částice a začne je napadat. Inzulin se pak nemá v těle kde tvořit a je nutné ho dodávat uměle.
A souvislost s enteroviry?
Na povrchu beta buněk jsou látky nazývané antigeny, které „pohánějí výrobu“ jedné nebo více protilátek. Každá protilátka se váže na specifický antigen – zapadají do sebe jako klíč do zámku nebo dva dílky puzzle. Právě enteroviry pak mají podobné povrchové antigeny jako beta buňky diabetiků.
Výsledky zmiňované studie otevírají cestu k novému porozumění rolím, které mohou nejrůznější typy virů sehrát při rozvoji diabetu jako autoimunitního onemocnění. Vědecký tým také navrhl možnosti, jak by se tomuto stavu u některých dětí dalo potenciálně předejít – proti virům, které k rozvoji diabetu přispívají, by je časem mohly účinně chránit vakcíny. To je však zatím otázkou budoucnosti.
