Ještě před dvaceti lety byl prediabetes okrajovým tématem. Dnes už se celá řada lékařů a vědců zabývá otázkami, zda se již jedná o nemoc, nebo jen o předstupeň cukrovky, jak tomuto stavu zabránit a jak předcházet tomu, aby se v diabetes 2. typu rozvinul.
Pro pacienty s prediabetem je charakteristická vyšší hladina cukru v krvi, která ale není dostatečně vysoká na to, aby splňovala kritéria pro diagnózu diabetu 2. typu. Poukazuje na něj porušená glukózová tolerance (IGT) nebo zvýšená glykémie nalačno (mezi 5,6 až 6,9 mmol/l), případně oba faktory současně. Zvýšené hodnoty při obou vyšetřeních mohou mít různé příčiny, včetně genetických. U prediabetu se však vesměs jedná o nezdravý životní styl spojený s obezitou. Prognóza bývá různá. Přibližně u čtvrtiny případů se neprojeví žádné příznaky a pacient v tomto stadiu může zůstat po zbytek života. Až u poloviny prediabetiků se však do deseti let vyvine diabetes 2. typu.
Patříte do rizikové skupiny?
Přestože prediabetes může několik let probíhat zcela nepozorovaně, není radno ho podceňovat. Podle nejnovějších poznatků zvyšuje nejen riziko vzniku cukrovky 2. typu, srdeční choroby nebo cévní mozkové příhody, ale také zhoršuje průběh dalších onemocnění, včetně onkologických. Byla prokázána také spojitost prediabetu a nefropatie (onemocnění ledvin).
Jak poznáte, že do rizikové skupiny patříte i vy? Zbystřit byste měli, pokud je vám více než 45 let a někdo ve vaší rodině trpí cukrovkou 2. typu nebo kardiovaskulárním onemocněním. Zásadním rizikovým faktorem je pak sedavý životní styl, nulová nebo minimální fyzická aktivita a s ní spojená nadváha, obezita či vysoký tlak. Pozornost byste měli věnovat rovněž předchozí diagnóze IGT, IFG nebo metabolickému syndromu; dále také nealkoholickému ztučnění jater nebo akantóze (kožní změny charakterizované zdrsněním a ztluštěním kůže, tmavou pigmentací a bradavičnatými výrůstky) nebo tomu, že vám byl prokázán zvýšený obsah lipidů a lipoproteinů v plazmě.
Do rizikové skupiny se řadí i ženy s těhotenskou cukrovkou, ty, které porodily dítě těžší než čtyři kila, nebo ty, kterým byl diagnostikován syndrom polycystických ovarií. K prediabetu jsou náchylnější pacienti, kteří dlouhodobě užívají kortikoidy nebo antipsychotika k léčbě schizofrenie či bipolární poruchy. A nakonec jste prediabetem ohroženi i v případě, že trpíte poruchami spánku, například obstrukční spánkovou apnoe, chronickým nedostatkem spánku nebo pracujete v nočních směnách.
Důležitá je včasná diagnóza a prevence
Situaci komplikuje fakt, že prediabetes zpravidla probíhá asymptomaticky, tedy bez výrazných vnějších projevů. Bývá odhalen náhodou při preventivních prohlídkách u praktického lékaře nebo jiného specialisty. Zase je ale velká šance, že ho opravdu odhalí – právě díky tomu, že mívá tak dlouhý průběh. Podle studie z roku 2010 trvá u mužů nad třicet let průměrně osm a půl roku. U žen je průměr 10,3 roku.
Současná diabetologie však klade důraz na včasnou diagnostiku, nejlépe ještě v raných fázích nemoci. Jednoduše řečeno: hraje se o čas. Nezřídka se totiž stává, že pacient k lékaři přichází s již rozvinutými komplikacemi. Ale když se stav podaří podchytit včas, můžou společně zabránit tomu, aby se rozvíjely dál.
Nějaký pohyb zvládne zařadit každý. Dobrým začátkem může být třeba venčení psa. Foto: Profimedia
Změna životního stylu, nebo farmakologická léčba?
Zadarmo to tedy nebude, pacient musí aktivně spolupracovat a udělat změny v každodenním životě. Zvýšení fyzické aktivity a změna životosprávy mají prokazatelné výsledky. Podle Jaakka Tuomilehta, emeritního profesora Harvardovy univerzity, se dá s pomocí zdravého životního stylu předejít více než polovině případů diabetu 2. typu. Různé studie shodně prokazují, že úprava dietního režimu a pohyb snižují riziko rozvoje cukrovky až o desítky procent.
Když nepomůže změna životosprávy, nezbývá než se uchýlit k lékům. Výzkumy zaměřené na účinnost jednotlivých léků na prediabetický stav jsou však zatím v počátcích. Podle profesora diabetologie z Oxfordské univerzity Ruryho Holmana navíc můžou léčiva mít nežádoucí účinky a jejich pozitivní efekt se s efekty prevence nesčítá.
Co pro sebe můžeme udělat sami
Ve fázi prediabetu je důležité omezit všechny rizikové faktory, zejména snížit příjem cukrů a tuků, vyhýbat se alkoholu a cigaretám a pravidelně se hýbat. Optimální je alespoň třicet minut pětkrát v týdnu. Pokuste se také trochu shodit. Prediabetici, kteří zhubli už o pět až sedm procent své tělesné hmotnosti, oddálili riziko cukrovky až o 58 procent.
Jak už jsme zmínili, ke vzniku prediabetu může přispět i nedostatek spánku. Spíte méně než sedm až osm hodin nebo jste zvyklí často ponocovat? Pokud patříte do některé z rizikových skupin prediabetu a jste navíc člověk typu „sova“, měli byste svůj spánkový režim upravit. Odborníci se shodují, že u pacientů s prediabetem je výraznější preference nočních aktivit a nedostatečná délka spánku spojena s vyšším BMI. Tak proč nezačít právě dobrým spánkem? V případě prediabetu totiž zásada, že „kde je vůle, tam je cesta“, platí dvojnásob.
