1. Cukrovku způsobuje nadměrná konzumace cukru
Tahle představa patří mezi nejrozšířenější mýty vůbec. Ve studii z roku 2008 o tom byla přesvědčena více než pětina dotazovaných. Mnozí také nerozlišují mezi cukrovkou 1. a 2. typu a málokdo tuší, že diabetes 1. typu je autoimunitní onemocnění, při kterém si tělo nedokáže vyrábět vlastní inzulin. Buňky slinivky břišní, které ho přirozeně produkují, jsou zničeny vlastními protilátkami, a pacient tak musí inzulin přijímat uměle.
S nezdravým životním stylem je často spojen diabetes 2. typu, ale ani jeho vznik není zdaleka podmíněn jen pojídáním sladkostí. Zhruba polovina případů je způsobena genetickou zátěží, druhá polovina pak celkově nevhodným stravováním a nedostatkem pohybu.
Nemoc se objevuje u dospělých, zejména obézních lidí. Velmi často je součástí takzvaného metabolického syndromu, kdy je pacient navíc postižen poruchou metabolismu tuků, aterosklerózou a vysokým krevním tlakem. Trpí také inzulinovou rezistencí – v těle je nadbytek inzulinu, který se uvolňuje opožděně a špatně účinkuje. V praxi se pak léčba skládá z kombinace i deseti různých léčiv. Těmi se totiž řeší nejen inzulin, ale právě i množství komplikací způsobených přidruženými onemocněními.
Cukrovka většinou není důsledek nezřízeného přejídání. Sladkým ani ničím jiným. Foto: Shutterstock
2. Diabetes = zákaz sportu
Podle lékařů z Vinohradské nemocnice je v tomto ohledu jediný rozdíl mezi zdravým člověkem a diabetikem v tom, že diabetik musí o pohybu a sportu více přemýšlet. Tělesná aktivita totiž snižuje glykemickou hladinu, takže je třeba zvážit především délku a intenzitu pohybu a energeticky ho vyvážit.
Důležité je také udržovat si vyrovnanou hladinu glykémie a pravidelně ji monitorovat. A případný nadměrný příjem energie záhy spálit při nějaké dynamičtější činnosti. Za nejrizikovější u diabetiků na inzulinu považují lékaři pití alkoholu po sportovním výkonu, které výrazně zvyšuje riziko nízké glykémie a diabetického komatu. Celkově je však jakýkoli pohyb diabetikům prospěšný stejně jako komukoli jinému a najdeme mezi nimi i profesionální a vrcholové sportovce.
3. Diabetici mají přísnou dietu a mohou jíst jen dia potraviny
Předsudek, který reálně dávno neplatí. Ve své podstatě není diabetická dieta ničím speciální, jedná se vlastně o racionální jídelníček, který lze bez problému doporučit každému z nás. Obecně platí, že diabetici musí omezit všechny přímé cukry, tedy nesladit cukrem ani medem, a měli by se vyhýbat sladkým potravinám, jako jsou dorty, zákusky, zmrzlina nebo čokoláda. Nedoporučují se ani tučná a smažená jídla nebo alkohol.
V malém množství a příležitostně si ale diabetik může dopřát v podstatě cokoli. Jen si místo tabulky mléčné čokolády dá dílek hořké a tři piva vymění za deci suchého vína. Hladinu glykémie předem kompenzuje odpovídající dávkou inzulinu. Při stravování v restauraci musí diabetici pečlivěji zkoumat složení jednotlivých jídel, zejména poměr a váhu sacharidů i bílkovin. Po letech praxe to už však mnozí mají „v oku“ a dokážou jednotlivé hodnoty celkem přesně odhadnout.
Diabetici se nemusí spokojit se suchými dia sušenkami. Foto: Shutterstock
4. Léčený diabetes není nebezpečný
I diabetik, který je pod kontrolou a dodržuje všechna pravidla, se může ocitnout v ohrožení života. Máme na mysli zejména hypoglykémii a následné diabetické koma. Tedy stav bezvědomí způsobený akutními komplikacemi diabetu, zpravidla těžkou hypoglykémií nebo ketoacidózou – narušenou rovnováhou kyselin a zásaditých látek v těle při nedostatku inzulinu.
Problém hypoglykémie spočívá v tom, že její příznaky jsou často zaměnitelné s opilostí nebo epilepsií, a často tak není poskytnuta první pomoc. „Typický je neklid, zmatenost, křeče nebo poruchy motoriky,“ popisuje předseda diabetologické asociace ČR Milan Kvapil. Pomoc je přitom velmi snadná: dokud pacient může polykat, stačí mu podat rychlé sacharidy (limonáda, džus, cukr), později už je potřeba injekce glukagonu do svalu nebo glukóza do žíly.
5. Léky všechno vyřeší
Motivace pacienta ke změně životního stylu a zejména dodržování režimových opatření a pravidel jsou pro léčbu obou typů diabetu klíčové. Řada pacientů ale léky nebere a dál se přejídá. Podle Marty Klementové, vedoucí lékařky diabetologického centra DIAvize, je to až 36 procent. Problémy s disciplínou mají hlavně diabetici 2. typu, kteří se často navíc potýkají s přidruženými komplikacemi, jako je hypertenze nebo vysoký cholesterol. Tady přichází ke slovu prevence a zejména osvěta v diabetologických ambulancích i u praktického lékaře. Pacienti by si měli plně uvědomovat, jak důležité je dodržovat léčebná opatření, a neměli by zbytečně riskovat.
Život s diabetem sice přináší řadu omezení, ale pokud pacient poctivě dodržuje léčebný režim, bere léky a má pod kontrolou svůj životní styl, může si bez obav v rozumné míře dopřát „zakázané“ potraviny i vychutnat náročnější sportovní aktivity. U diabetu 2. typu lze navíc díky prevenci a disciplíně mnoha komplikacím předejít ještě předtím, než vůbec vzniknou.
